Surikatí problém

Skupina nešťatných surikat čeká na svého přítele Titána. 

Nezávislé články, ohlasy a recenze

Česká speleologická společnost z nepochopitelných důvodů odmítla vyhovět Titánovu návrhu a pojmenovat  bezejmennou  jeskyňku na Vysoké hoře u Vinařic "Surikatí jeskyní" na počest poměrně početné kolonie surikatích imigrantů, kteří v tomto bezvýznamném krasovém útvaru pobývají..  

Petra Poeche

Petra Poeche, německá jeskyňářka: Nešťastných surikat je mi opravdu líto. Zvláště ta matka s mláďátky je dojemná. Nechápu,  co to do ČSS vjelo. Ty šelmičky se tak těšily na ono zmarněné pojmenování svého bydliště, že jsou teď po zamítavém stanovisku ČSS psychicky úplně vyšinuté. Mluvila jsem s nimi, mazlila jsem je, ale není to nic platné. ČSS prý rozhodla na základě lobistických tlaků skupiny kolem V. Cílka, který pro jeskyně prosazuje název "Surikatí řiť". Chtěli byste snad vy bydlet v nějaké řiti?

Speo

Speo, Speleolog Kladno: Já jsem rozhodnutím ČSS hluboce rozhořčen. Když jsem měl možnost hovořit s několika desítkami  bezradných surikat, které budou z Vysoké hory v nejbližší době násilně vystěhovány, úplně se mi svíralo srdce (rozepíná kombinézu a ukazuje místo, kde byl svírán). Nejde jen o dospělá zvířata, ale i o mnohdy nedospělé matky s mláďaty a právě ty vzniklou situací nejvíce trpí. Jestli manželka dovolí (nejistě se rozhlíží), vzal bych si jednu tu mladou vyspělou samici k nám domů.  

Rumová pralinka

Rumová Pralinka, Žebrácká parta: Určitě je to mystifikace. V našich chladných jeskyních by žádná surikata nevydržela. Byla by jí totiž zima. Zdeňa z mojí žebrácké party se  šel schválně na Vysokou horu přesvědčit, jak to s těmi potvorami doopravdy je. Jsem přesvědčena, že by hravě odhalil pravou tvář téhle nechutné záležitosti a usvědčil Titána jako bezcharakterního lháře. Bohužel, byl ve Všeradicích inzultován bezvýznamnou skupinkou rozvášněných syslů, kteří snad údajně solidárně demonstrovali proti  ČSS.

Časopis Hrom: (zkráceno) Dle našich (do uzávěrky neověřených) zpráv nejenže ČSS odmítla pojmenovat krasové dutiny, kam se uchýlila početná surikatí komunita, názvem "Surikatí jeskyně", ale navíc, na základě naléhání svého člena, publikujícího v interních tiskovinách pod zkratkou w.c., chystá násilné vystěhování nebohých zvířátek do likvidovaných kladenských šachet. Důvodem má být zamýšlené obsazení bezejmenné jeskyně na Vysoké skále u Všeradic početnou kolonií osmáků z domácího chovu zmíněného w.c., pro kterou již ve svém pražském domě nemá tento jinak význačný badatel dostatek prostoru. WC k celému problému neposkytl našemu redaktorovi  žádné zásadní stanovisko, mlčky se usmíval a roztržitě hladil své všudypřítomné osmáky.

Nešťastná surikatí matka se svými dvěma kojenci. Jsou i oni předurčeni k vhození do opuštěné kladenské šachty?
Surikatí lékař. Ač na to nevypadá, je zaměstnán jako externí docent patologie na lékařské fakultě UK. Surikatí matka se dvěma bezmocnými mláďaty (nahoře): "Opravdu nevím, čím je způsobena tak veliká nechuť pohlavárů České speleologické společnosti vůči naší kolonii. Když jsme přišli do Čech, bylo nás asi patnáct. Dlouho jsme hledali místo, které by nám alespoň vzdáleně připomínalo náš africký kontinent, odkud jsme museli prchnout před následky bratrovražedné války místních černošských kmenů. Vláda České republiky nám sama ochotně nabídla azyl a převezla nás sem na Vysokou skálu, kde jsem si měli vybudovat nový domov. Můj Jiří (surikatí matka pohlédne směrem ke statnému surikatímu samci, zevlujícímu opodál) našel tyto krásné jeskyně, které nám poskytly provizorní úkryt před  letošní zimou se sněhem, na který v Africe opravdu nejsme zvyklí. Vyhrabali jsme je, vyčistili, prohloubili, zabydleli a byli zde konečně šťastni. Zde jsem prožila za zpěvu českých koled své první vánoce v cizí zemi, zde jsem se poprvé pářila (stydlivě pohlédne na Jiřího), zde se narodily mé děti. Měli jsme tu domov a byli jsme šťastni. Navštívil nás sám šlechetný Titán z PMS a slíbil, že se pokusí prosadit přejmenování našeho bezejmenného útulku na Surikatí jeskyni. Jak se k tomu postavila ČSS a jak to 
nakonec dopadlo, vidíte sami. Nahází nás do nějaké šachty na Kladně a sem, když jsme vše dobudovali, nacpou nějaké osmáky." (vzlyká, Jiří ji obejme kolem ramen a oba odcházejí i s mláďaty kamsi do lesa). (Pro Superklub s Kalafůnou hovořil a tlumočil Kaši)


Surikatí porodník (foto nahoře) dodává: "Maminka, s kterou jste mluvili, se jmenuje Kalafůna. V naší řeči to znamená něco jako Nefer-nefer-nefer. Její porod byl těžký, ona sama je poněkud přecitlivělá a dlouho se vracela do vyrovnaného psychického stavu, tak důležitého pro zdárný vývoj mláďat. Nu a když se to konečně podařilo, přijeli nějací jeskyňáři  a řekli jí: "Moc se neusmívej, ty zmije,  poletíš do uhelné 

Surikatí samec Jiří střeží vchod do své jeskyně. Jak dlouho ještě dokáže vzdorovat proosmákovským jestřábům z ČSS??
šachty i s těmi tvými pancharty!". Přitom ti kojenci žádní pancharti nejsou. Kalafůna s Jiřím byli před porodem řádně oddáni ve všeradickém kostele. Nedivte se, že je teď Kafča (jak jí tady všichni říkáme) zase s nervama úplně na dně. A nejhorší pro ní bylo, když jí vynadali do zmijí. Víte, Kalafůna hady přímo nesnáší. Když jsem se jí zastal, nakopli mne a zařvali na mne - "Kliď se z cesty, ty starej tchoři." No řekněte sami, copak vypadám jako tchoř?(Pro Superklub tlumočil Kaši)

Snímek vpravo: Presidenti dvou nejvýznačnějších montanistických spolků Speleologu Kladno a Popovického montanistického superklubu  zavezli dvě desítky surikat z všeradické kolonie na výlet do Opičínského pískovcového dolu na Kladně. Surikaty dováděly, laškovaly, byly naprosto šťastné. Když však zpáteční cesta vedla okolo těžních věží kladenských šachet, zvířátka se hluboce zasmušila a některá počala vzlykat. Oba presidenti  přísahali na surikatí kříž, že plánované přesídlení všeradických Surikat do uzavřených kladenských dolů nedopustí. V současné době probíhají intenzivní jednání s CMA o dočasném umístění části rozkošných zvířátek v domácké a útulné Chrustenické šachtě.

Speo a Titán se Surikatami v Opičíně.
Surikata: Sympatická cibetkovitá šelma, rozšířená v České republice  zejména na Vysoké hoře u Všeradic. Dýchá žábrami, na větší vzdálenosti se přemisťuje pomocí dvojice velkých sněhobílých křídel v klidu skrytých pod hnědými krovkami. Dle badatele, signujícího své speleopříspěvky iniciálami w.c, se jedná o marginální variantu osmáka dagu.
(Odborný výklad o surikatách poskytla zooložka Ludmila Wainerová)  

 

Chcete pomoci nešťastným Surikatám? Tlumočte  svůj nesouhlas s  naházením  šelmiček  do kladenských šachet předsednictvu České speleologické společnosti.