Hřebeny - průzkum před likvidací 

Odborná literatura - ročník 1863 "V okolí Kublova se nacházejí tři železorudné doly, všechny patří erárnímu panství Zbiroh. Z těchto tří dolů je onen v lesním díle "Hřebeny", přibližné 1/2 míle jihozápadně od Kublova, poblíž cesty vedoucí z Krušné Hory do Zbiroha v provozu již ze starých dob.. Zpočátku byla ruda těžena povrchovou dobývkou na výchozu a později pomocí 2 šachet a 266 sáhů dlouhé dědičné štoly, dosahující svislého podsednutí 22 sáhů pod povrchem. U tohoto dolu je rudné ložisko otevřeno po směru 300 sáhů daleko a do větší hloubky . Malý hřbet z křemenců "brdských vrstev" se nachází jižně od důlních staveb, zatímco severně od nich vychází na povrch buližníky "příbramských vrstev". Oba dva ostatní doly jsou průzkumné, které byly teprve c.k, hormistrem panem Grossem (a to na podkladě geologických závěrů) otevřeny, když na obou bodech nalezl z jedné strany "krušnohorské vrstvy" s Lingulou a na druhé straně "brdské vrstvy", které měly příslušné příznivé výsledky.

Dnes, kdy jsme s Mikim Dobrým v podvečerním čase uvedenou lokalitu Hřebeny navštívili, přesvědčili jsme se, že aplanace tohoto starobylého díla byla dokončena. Sněhové závěje skrývají rozměrnou betonovou desku, kterou pro jistotu zatěžuje několik vysokých hromad žlutého písku. Poblíž bývalé šachty září bílá vysvětlující cedulka *), kde se může pozorný poutník dočíst, že likvidace byla provedena zásypem jámy štěrkem. Osobně si dovedu představit pro cca 300 kubíků štěrku smysluplnější využití, než je jeho svržení do zatopeného historického dolu, leč stalo se a nelze odestát. Celek je ohražen drátěným zátarasem s obligátními cedulemi "Poddolováno, vstup zakázán".
Jako vzpomínku na zaniklé důlní dílo zde dnes uvádím starou, veřejně dosud nepublikovanou stránku, přibližující předlikvidační průzkum hřebenského dolu těm, kdo se jej nemohli na podzim loňského roku zúčastnit:


Důl Hřebeny nebo spíše to málo, co je o něm známo, jsem popsal (včetně  jeho nalezení superklubáky Škorpionem a Zběsilou Kozou) v předchozím příspěvku **).. Od té doby proběhlo úspěšné jednání Mikiho Dobrého z CMA se spolumajitelkou zdické firmy pověřené likvidací tohoto SDD a hned nato byl s majitelem pozemku  dohodnut předlikvidační průzkum, pro který s ohledem na skutečnost, že šachta je zatopená, přizval president CMA dva zdatné potápěče..
Odkrytí šachty započalo 30. srpna v půl jedné odpoledne destrukcí betonového poklopu L.Lahodou, mnou a Zběsilou Kozou...Do betonu byla palicí proražena obdélníková díra, vydobytý materiál zachycen, aby neznečistil vodu..Poklop sám dávní betonáři vyztužili roštem z důlních kolejnic o velikosti oka přibližně půl metru, ty jsme odehnuli stranou železničářským heverem zvaným "štorcák". Opatrně jsme odstranili poslední zbytky betonového fundamentu a zřeli krásnou, oválnou, vyzděnou a částečně vystrojenou šachtu, na jejímž dně se v temnotách zrcadlila zčeřená vodní hladina. V tu chvíli se zjevil hajný s dvěma nesmírně odpudivými psy nejistého určení a namísto očekávaného hartusení dobrácky pohovořil o starých hornících, prchajících z dolu během pracovní doby dnes již propadlou dědičnou štolou..
Přibližně okolo patnácté hodiny dorazil Kaši a počali jsme stavět Surikatovu montanistickou trojnožku pro uchycení kladky, která měla sloužit při případných záchranných pracích a transportu potapěčů včetně jejich výstroje.. Tripoidní konstrukce byla otestována a přivázána pomocným lanem ku vzrostlému stromu proti směru tahu lana hlavního (vedoucího přes kladku dolu do šachty) čímž se zabezpečila její do té doby nevalná stabilita..
Kladka sama je speciální Surikatova montanisticko-horolezecká kladka z šedé litiny o průměru 20 cm a váze cca 12 kg. Je zařazena mezinárodní montanistickou komisí jako povinná součást výstroje každého podzemního badatele pro delší náročné sestupy..
Ihned po instalaci reflektorů a spuštění provazového žebříku dlouhého 25 metrů nás Laco ohromil fantastickou žlutočernou izolepou, kterou omotal a olepil (pod záminkou označení pracoviště) vše, co se nacházelo v jeho dosahu..
Po Lahodově cvičném sestupu asi 4 m pod ohlubeň, bylo místo činu uklizeno, nepotřebné nástroje odneseny do aut a přiblížena hromada dříví, určeného ku provizornímu zakrytí otvoru po ukončení průzkumu
Pak úderem sedmé hodiny, přijeli potápěči, dvěma bylo určeno ponořiti se do kalných důlních vod, třetí zůstal rozvážně na povrchu..A aby na tom nebylo dosti, objevila se další auta jež přivezla již zmíněnou zástupkyni likvidační firmy Timex, za ní pak přítele Ubla, který dopravil na místo několik zvídavých dětských diváků a Mikiho Dobrého s jeho manželkou item psem černé barvy. Kníže Collorado-Mansfeld, ač pozván, se nedostavil.
I počali potápěči slaňovati do cca 20-ti metrové hloubky...Sestup proběhl bez kolizí, pouze v jednom místě se vodní muž málem překotil, když jsme mu málo nadlehčovali lahve se stlačeným vzduchem...Jakmile se ocitl ve vodě i druhý potapěč, chvíli spolu divoce rejdili po hladině, pak se zanořili do vod kalných a jen bublání a zvířený vodní povrch prozrazovaly jejich přítomnost..
Průzkum netrval dlouho a poté, co se akvanauti vydrápali zpět na stabilní zbytky betonového panelu, zvěstovali, že voda je téměř neprůhledná, dno zakryté dřevěnými troskami a bahnem, po rozrážkách v zatopené části nenahmatali ani stopy..Vodní sloupec byl dle jejich vyprávění vysoký necelých sedm metrů..
I byl to výsledek nepříliš radostný, neboť Laco doufal v nalezení mythického měděného pouzdra, které měli zanechat na dně ti, kdož důl v padesátých letech dvacátého století zkoumali. Existovala totiž určitá naděje, že v něm ponechali obsah obdobného futrálu s listinami ze sedmdesátých let století devatenáctého, které bylo dle dobových záznamů v Hřebenské šachtě po ukončení těžby zanecháno..
Snad jej utěšilo alespoň dvé litinových ploten, po kterých jezdívaly na této lokalitě důlní vozíky. Ony plotny jsme vydolovali z vyschlého potoka a Laco je uchvátil, aby je vystavil ve expozici CMA na Chrustenické šachtě..
A nastalo uklízení, zajištění otvoru a odjezd...Co dodat?
Šachta bude zasypána, důl pozvolna zmizí z povrchu země a za několik desetiletí i z povědomí místních lidí.. Vždyť už dnes, mimo pamětníků, málokdo tuší, jak významnou úlohu v historii regionu sehrálo právě dávné železnorudné dolování.


Otvírka mohutnou palicí prokázala, že šlendrián kvete v každém režimu...Mohutná betonová monolitická deska obsahovala pramálo cementu, zato byla mocně vyztužena kolejnicemi a ocelovými lany.. Pro ohýbání kolejnic dobře posloužil Surikatův hever, původně určený pro nakolejování vyšinutých železničních vagonů a důlních lokomotiv..Světlý popruh jej zajišťuje proti pádu do hlubin, což by práce značně zkomplikovalo.
Poslední fáze odkryvu - odstraňování kamenů, zbytků kovového lana a zametení střepin betonového poklopu..Na vše připravený Laco měl s sebou pro tento účel malý smetáček.... Pracoviště bylo následně vyznačeno a ohraničeno žlutočernou samolepicí pádkou, čímž byl jeho profesionální vzhled dokonale završen..Nad otvorem ční nezbytná Surikatova trojnožka..
Laco Lahoda se spouští do šachty, aby zkontroloval stav výdřevy, spolehlivost konstrukce i délku provazového žebříku a zbavil trám pod ohlubní napadaných kamenů, které by se mohly zřítit potápěčům na hlavy.. Zběsilá Koza, pravý syn svého otce, sestupuje pod poklop, aby se seznámil s pocity, které provázejí montanistu, visícího na tenkém laně nad bezednou propastí..Já svědomitě hlídal lano, kladku a uzly, Kaši střežil trojnožku.. ..
Takhle se jevila šachta, nasvícená dvěma Lacovými 50-ti watovými reflektory..Příjemně eliptická, vyzděná studna, vlevo lezné oddělení se zachovalými žebříky, pravou částí se vytahovala rubanina Totéž s potapěčem..Tento vystupuje řka:"Tak tohle ať si klidně zasypou!" Dolů se potapěči spouštěli po lanech a my jim nadlehčovali přes zvláštní kladku lahve, zpět se vraceli po žebříku...
Potápěč opět na povrchu, v záři světel a před objektivy kamer a fotoaparátů...Tento vylezl s lahvemi (které mu byly opět nadlehčovány) na zádech, jeho kolega poslal svoji aparaturu prozíravě napřed..Lahve tahalo z jámy do noční tmy společně 7 lidí.. Závěr akce - oba potapěči nahoře..Mezi přítomnými Lahoda s kamerou, zástupkyně likvidační firmy, "sponzor akce" J.Ubl ze Zdic (který dodal trubky a žabky pro stavbu trojnožky), správce Chrustenické šachty Miki Dobrý z CMA a udatný malý Škorpion....


**) Cedulka není zcela přesná, nadhodnocuje hloubku šachty a uvádí dílo jako průzkumné, což koliduje s dobovými záznamy. Nicméně i tak její přítomnost příjemně překvapila.
**) Poměrně nezajímavá neveřejná WWW stránka, popisující konflikt s opyšským polesným.

Toto po destiletí zcela zapomenuté staré důlní dílo bylo údajně oznámeno k likvidaci starým místním občanem.
Surikata