Druhé tajné setkání montanistů v Popovicích 

Hlavním tématem Druhého setkání montanistů v Popovicích byly, jak jinak, objevy nejžhavějších novinek, tedy pokladů, podzemních továren a ztracených dolů. Jako první se přihlásil do diskuse Laco Lahoda se svým známým pokladem ve staré šachtě (viz stránky CMA). Bohužel, jeho příspěvek se omezil na konstatování, že práce nepokročily tak, jak by si představoval a několik úlomků kostí ze slepýše, což je zatím mimo písku jediný vytěžený materiál, odmítlo gremium setkání za objev roku akceptovat.
Žhavými kandidáty se proto staly jednak dosud nepublikovaný "nacistický podzemní objekt na starém Proseku", který zdokumentovali Speleologická společnost Kladno spolu s manžely Němcovými z CMA a hrdiny ze Superklubu, jednak "obrovský zlikvidovaný důl nechtěně nafáraný  při ražbě studny ",  presentovaný opět manžely Němcovými z CMA, Superklubem a Speleologickou společností Kladno. Zatímco  "nacistický podzemní objekt na starém Proseku" se patrně stane důležitou historickou pamětihodností městských částí Prahy 9 a Prahy 8, "obrovský zlikvidovaný důl" podobný osud rozhodně nečeká. Jedná se o objekt z padesátých až šedesátých let minulého století a pro takové mají příslušné orgány jediný ortel - nemilosrdně zlikvidovat. 
"Nacistický podzemní objekt na starém Proseku" je poměrně zachovalý labyrint částečně vyzděných pískovcových chodeb a místností, přístupný ze sklepa soukromého rodinného domu dlouhou zařícenou plazivkou, objevenou při snaze tento sklep odvodnit. Uvnitř jsou zachovalé německé nápisy na portálech jednotlivých částí, jinak je celé podzemí vyrabováno  mimo náhodou objevené zasypané plechové skříňky s naprosto zetlelými dokumenty z roku 1943 a několika zcela zrezatělými součástmi z lehkého kulometu.
"Obrovský důl" je (alespoň pro nás) nutno zachovat a proto nebudeme publikovat žádné podrobnosti, které by mohly vézt k jeho lokalizaci. Jedná se o třípatrové důlní dílo se dvěma šachtami a jednou páteřní štolou. Štola byla zlikvidována sestřelením portálu a stržením svahu, šachty zasypáním.  Délka štoly je 3120 metrů, vedou z ní průzkumné rozrážky a několik překopů k dobývkám. Zajímavější spodní patra jsou zcela ztopena. Celá štola je vyztužena hajcmany, vybavena rozvody tlakového vzduchu, místy i větracími lutnami. Ač se jednalo o mineralogicky jistě významnou lokalitu, nalezli jsme pouze několik izolovaných krystalů křemene o velikosti cca 5 cm. Studna nabourala sypný komín, kterým je možno slanit na částečně suché vrchní patro.
Oba objevy jsou jistě velmi významné a proto se oba společně umístily na prvním místě. Kuní nora, kterou presentovala Žebrácká parta Rumové pralinky nebyla do soutěže připuštěna.

.

Páteřní chodba nacistického objektu. Vzduch je zde zatuchlý, leč bez významné přítomnosti nebezpečných plynů.   Přidusil se jen Speo.

Befehlstelle - místo nálezu rezatých kulometných fragmentů.Portál ústí do sálu o ploše dvaceti pěti metrů čtverečných, o výšce tří metrů. V rohu jsme objevili zasypanou studnu či vodní cisternu, která bude časem vyzmáhána. Pokračování centrální chodby. Fotografie je pořízena od čelby, probouranou cihlovou zdí na konci štoly se průzkumníci dostanou do části zobrazené na prvním, stojatém snímku.  Boky pilířů jsou natřeny bílou reflexní barvou.
Pokus o provrtání zazděné kobky za neoznačeným portálem. Obsahovala rozpadlou dřevěnou skříň a v textu zmíněnou krabici. Vojta exhumuje kulometné součásti. Ve směru jeho nadšeného pohledu se nachází jediná přístupová cesta do tohoto podzemí.
A toto je již starý důl. Koleje místy chybí, štolu lemuje chaoticky poházený železný bordel. Vpravo odbočka do muničního skladu. Jedna ze dvou šachet. Jak lezné, tak těžní oddělení jsou vybrakovaná, zbývá pouze mohutná traverzová konstrukce.
Překop do dobývky.  Nejedná se o obrovské sály známé z některých sedimentárních železorudných dolů, zdejší dobývky jsou poměrně malé, těžily se zde nepříliš mocné žíly cenné suroviny. Pohled zpět. V těchto místech jsem dosti brutálně upadl.  Fotoaparát vydržel, ruka nikoliv. Otřesen náraze, zanechal jsem zde rukavici. Zde také začíná stoupat koncentrace lstivého CO2.
Jak by řekl Míra Němec, "Saigon". Toto je cesta ke vzduchojemu, který dodnes stojí na svém místě a střeží důl v jeho tichu a zapomnění. Měděné kabely zmizely, hliník zůstal. Sklad střeliva. Pavlína kontroluje, zda v trezoru nebylo něco, čím bychom mohli v podzemí spáchat elegantní a zvukově barvitou sebevražednou katastrofu. Výsledek zcela negativní.

 Křižovatka. Levá chodba vede do jakéhosi "lokomotivního depa" bez lokomotiv, pravá ke druhé šachtě. Prostřední končí čelbou.