Šachta Josef - Borovec

Dílo leží v okrese Žďár nad Sázavou (ZR), kraj Vysočina, katastrální území Borovec, na svahu stejnojmenného  kopce, kde se nachází (mimo jiné) chráněná přírodní památka - Jalovcová stráň.



Surikata, král montanistů Surikata
"O další náhle nepřístupné lokalitě  nás inormoval kolega Mirek Veselý. Zajišťovalo se na Vysočině a jako pozitivum shledávám skutečnost, že namísto v Čechách tolik oblíbeného zásypu, použila likvidační firma k zajištění nevykle bytelnou mříž.
Ústí jámy bylo ještě na počátku minulého roku (2002) otevřeno, nicméně samotné dílo leží na soukromém pozemku - lesnické oboře. 


Pohled pod mříž  ukazuje stav původního železobetonového uzávěru před zajištěním.  Proti odvěké touze člověka po minerálech či dobrodružství je železobeton bezmocný.. Ocelová mříž, betonový sokl, ohrádka z několika soušek. Iniciátorem zabezpečení díla je pravděpodobně majitel pozemku a lesa - pan Němeček.


Něco o historii:

 Na lokalitě se nacházejí rozsáhlé haldy a dobývky charakteru úklonných šachtic. Šachta Josef byla zakryta betonovou deskou s proraženým otvorem, nyní je přes ústí položena mříž. Prostor pod ní, 6 m hluboká svislá šachta o průměru cca 4 m, obsahuje stopy novějšího vyzmáhání (vrty). Šachta dále klesá v délce 13 m v podobě úklonné šachty ražené po zlomu západním směrem. Její další pokračování v podobě úzké skalní rozsedliny není díky zásypu ze sousední pinky přístupné. Jižní stěna velké vstupní prostory je tvořena hlinitým násypem z propadlé přilehlé šachtice, v jejím sousedství se dochoval krátký úsek nízké štolky oválného profilu v délce 3 m dále je opět zasypaná. Uvedené dílo je v rámci revíru extrémně bohaté ryzí mědí v asociaci s kupritem, chryzokolem a vzácně i s ryzím stříbrem. Podle historických map jde nejspíše o povrchové sledování tzv. modré nebo také měděné rozsedliny, a to úklonnými šachticemi. Jde o mělké horní dílo, které podle charakteru prací mohlo zčásti pocházet ze středověku, i když bylo nepochybně těženo i později. Ojedinělý nález hornického želízka může ukazovat minimálně na 16. století (údaje v Urbanově mapě i charakter dobývek naznačují větší stáří). Nedaleká „Partyzánská štolka“ je asi 12 m dlouhá, volně přístupná. Mineralizace je vázaná na drobné nepravidelné křemen-kalcitové žíly v grafitem bohatších metapelitech a tektonické brekcie. Přestože se na lokalitě vyskytuje relativně bohaté zrudnění s mědí. příp. stříbrem a lze předpokládat, že by mohlo jít o historicky nejzajímavější doly v Borovci, nezachovala se žádná tradiční jména dolů. Vyzmáhací práce byly zahájeny Rudným průzkumem Rýmařov n.p. v r. 1956. Na ně v r. 1959 navázaly práce Geologického průzkumu n.p. Brno. V rámci uvedených prací byl přehodnocen celý rudní revír co se týče bilančnosti Cu-rud. Šachta má celkovou hloubku asi 30 m a byla v rámci průzkumu vyzmáhána a vyčištěna od sedimentů, potom bylo ústí zakryto betonovou deskou, jíž sběratelé a speleologové v 80. letech prorazili, aby se dalo do šachty vlézt.
Původní zabezpečení : Železobetonový poklop krytý zásypem.
Zhodnocení současného stavu : Šachta se nachází v lese, v soukromé oboře, cca 20 m od okraje, 3 m od stávající lesní cesty, 2 m pod úrovní cesty je železobetonový poklop, v němž je oteřený otvor do šachty o rozměrech cca 50×40 cm, zakrytý nově instalovanou mříží, pod poklopem je volná hloubka nejméně 5 m, výška svahů deprese od poklopu je 2 – 8 m, v těsném sousedství jsou pravděpodobně stopy po štole Partyzánská s výraznými propadlinami.

Zdroje informací :
Skácel J. (1957) : Výroční zpráva o vyhledávacím průzkumu na lokalitě Borovec – Koroužné. - Geofond Praha. P 9579.
Mátl V. (1959-1963) : Vyhledávací průzkum Pb, Zn (Cu) rud Borovec u Štěpánova. Geofond Praha. P 17745.
Mátl V. (1968) : Průzkum rud – svratecká klenba. - Geofond Praha. P 21524.
Češková L. (1978) : Metalogenetická charakteristika některých geologických jednotek při východním okraji Českého masívu. – Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkyn. Brunensis, Geol., XIX, 3. Brno.

Foto a text: Mirek Veselý