Dobrovolné sdružení těch nejstatečnějších montanistů naší doby

Popovický montanistický superklub - sdružení pro náročné.

Prohlášení
Popovický montanistický Superklub vznikl jako reakce na ustrnutí vývoje předních montanistických skupin České republiky..Členové Superklubu považují výpravy a další akce ostatních podobných spolků za málo dobrodružné, nedostatečně nebezpečné a tudíž pro sebe pr
amálo atraktivn

 

Druhé a poslední interview s Surikatou - Titánem

Surikata Vynálezce, Titán - zakladatel Popovického Montanistického Superklubu...Kdo je tento člověk? Skutečně existuje nebo se jedná o šikovně vytvořenou fiktivní postavu, jejíž legenda stoupá tak strmě, že by to skutečný člověk z masa a kostí nebyl schopen zvládnout?

Surikata-Titán..Člověk či chiméra? Konspirační převlek.

S odvážným Surikatou hovořila udatná členka Speleologu Kladno:

Když na Tebe mezi jeskyňáři přijde řeč, nejmírnějším z výrazů, kterými tě označují je "ten kretén"

S: Ano, to je pravda. Myslím, že se jim příliš nelíbí presentace mého Superklubu na Internetu. Třeba je mrzí, že ač původem jeskyňář, dávám zde krasovým i pseudokrasovým jevům minimum prostoru a výrazně preferuji montanistiku. Mimochodem, negativní stanovisko vůči mně nezastávají pouze jeskyňáři - na semináři o podzemí v Příbrami jsem zjistil, že za nejhorší urážku mezi montanisty platí oslovení "ty Milane". Jít někam s "Milany" rovná se prakticky morální montanistické sebevraždě. Nicméně mne potěšilo, že tvůrci onoho pojmenování byli inspirováni v prvé řadě mnou, pak Milanem Rakem i Lakerem, kterého rodiče pokřtili rovněž za Milana a ne nějakým neznámým hlupákem.  

Surikata - Stařec, který se hlásí k montanismu.

Ach, nepochopený chudáčku. Proč vlastně vznikl Tvůj Superklub?

S: Jako parodie na internetové stránky vašeho Speleologu-Kladno. Když jsem je uviděl poprvé, působily na mne neskutečně profesionálním dojmem.Spousta barev, animací, hrdinské výpravy, kde jejich účastnící neudělají jedinou chybu.. Tahle prezentace ve mně vzbudila dojem, že se jedná o semknutou skupinu těch nejfundovanějších speleo-montanistů, kteří každý volný weekend vyrážejí na jednu ze svých smrtelně nebezpečných výprav, na níž hravě zvládnou všechny nástrahy, které jim lstivá příroda záludně klade do cesty.
Když jsem je později poznal, konsternovalo mne,  že se jedná o zcela normální skupinu, které činí problém vypravit se na akci ve větším počtu, než jsou dva lidé, protože ostatní nemají zrovna čas či zájem nebo je nepustí manželky (v tvém případě milenec).
A tak jsem spáchal Popovický montanistický superklub, abych vyzkoušel, zda je možné stát se známým montanistou tak, že budu v bezpečí domova futrovat na Internet  smyšlené historky o tom, jak jsme já a má parta skvělí.

A funguje to?

S: Ne absolutně (viz ti kreténi a Milani), ale každá mediální hvězda má mimo svých nepříliš soudných příznivců i zatvrzelé odpůrce. Přesto bych řekl, že výsledek daleko předčil má očekávání. Stojím-li mně naprosto neznámým lidem za to, aby mne označovali za kreténa, vešel jsem jako montanista v poměrně široké povědomí. Podnikl jsem společné akce s mnoha lidmi, které jsem před tím vůbec neznal, účastním se výprav jiných skupin a vrcholem úspěchu bylo mé pozvání  na Kadlecův seminář o podzemí v Příbrami. Díky Superklubu jsem získal mnoho nových známých, snad i přátel. Co více si přát?

Přesto prezentace Superklubu budí v těch, kdo to myslí s podzemím vážně, spíše posměch a odpor. Proč jej stále provozuješ, kvalita tvých příspěvků beztak upadá?

S: Hlavní důvod, proč, jak říkáš, budí Superklub odpor,  je asi presentace undergroundu všeobecně. Vypozoroval jsem, že v téhle zemi ve vztahu k podzemí existuje několik protichůdných trendů. Jeden patří nerozlučně k CMA: zveřejňováním fotografií s krásami podzemní tématiky ukázat občanům o co přicházejí, když souhlasně kývají k celoplošným likvidacím. Druhý se naopak hrozí publikování čehokoliv, protože  zveřejnění přístupného starého důlního díla  ať na Internetu, či jinde, znamená jeho neprodlenou likvidaci. Já sám zaujímám k zveřejňování důlních obrázků zcela jiný postoj: V téhle zemi je navštěvování starých dolů  trestáno. Být zde montanistou znamená svoji zálibu skrývat a neustále konspirovat. Proboha proč? Co je špatného na tom, že si kdesi v lese vykopu dávno zapomenutou jámu, prolezu ji, zmapuji, nafotím a zase zakryju. Opakuji to pořád - nezneužívám tam přitom malé holčičky, neřežu zámky, nekradu, nic neničím. Naprosto nechápu, proč mi za tohle, hrozí od dubna patnáctitisícová pokuta. Navíc v případě návštěvy starého důlního díla, což je dílo, u kterého neexistuje nebo není znám majitel. Komu tedy škodím? Tenhle stát umožní nepostižitelně dělat lecjakou sviňárnu, ale podzemí je prostě tabu.  Já se zkrátka považuji za montanistu, odmítám se za to stydět nebo se kvůli tomu schovávat. Nepovažuji montanismus za nic horšího, než jsou extrémní sporty nebo třeba myslivost. A proto ty fotky zveřejňuju. Ať ti, kdo o tom rozhodují  vidí, že podzemí není jen od toho, aby tam lezli nezletilci chlastat, či fetovat, ale že je navštěvuje čistě pro radost i nejeden tuctový starý chlap. Arci lokality v legendě udávám u ohrožených objektů zásadně naprosto falešné, to je snad naprosto zřejmé nejen tomu, kdo se pokoušel nějakou naši hrdinnou výpravu zopakovat.     

Spousta lidí namítne, že lézt do starých dolů je nebezpečné a že nehodlají nést náklady na záchranné práce, až se tam se svým spolkem, jak říká Lahoda, zrakvíte.

S: Dojemná starostlivost. Když se půjdu koupat, nikdo mi to nebude zakazovat s poukazem na to, že se utopím. A to znám hezkých pár utopenců. Nepamatuji, že by někdo zařval při návštěvě starého dolu (pokud se ovšem přitom neutopil jako v Chrustenicích). Počet montanistických smrťáků (nevím o jediném) naopak napovídá, že je to zábava společensky nebezpečná asi jako vyšívání.

Nadhodil jsi téma likvidací. Jsou uzákoněné, občané je podporují - vizi dětí lezoucích do štolky za humny nedokáží strávit.  

 S: To je dost složité téma, na které zde není prostor. Jsou doly, které mají majitele a v tom případě náklady na likvidaci hradí on, čili nebude se zase až tak moc angažovat. Pak jsou stará důlní díla, která se likvidují z prostředků MŽP. Laco Lahoda z CMA mi kdysi vysvětloval, že se z těchto peněz přednostně zavírají díla s vyšším stupněm nebezpečnosti - nezakryté šachty, štoly s hloubením a pod. To, co jsem z likvidací viděl dokazuje, že věřit něčemu takovému je naprostá pitomost. Likvidovaná štola na zahradě rodinného domku, kde měli majitelé sklep a vodárnu hovoří za všechno. Zasypávané propady a znovu likvidované jámy, kryté masivním betonem. Tady jde o peníze a logicky se likviduje vše, na co se narazí, bez ohledu na případnou vyjímečnost. Z ekonomického hlediska se těm firmám zas tak nedivím. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že zasypaná šachta není zničená - parta horníků ji v případě potřeby snadno vyčistí a zásyp ji může i chránit před zřícením. Jenomže pro mne, s mými prostředky, likvidace starého důlního díla znamená, že už se do něj nikdy nepodívám a proto nehodlám podporovat vůbec žádnou likvidaci. Je to, jako by sportovcům někdo likvidoval stadiony. Lámou si tam přece občas hnáty, ne?
A pokud chce někdo žvanit o bezpečnosti - vlézt do štoly a případně se tam zrakvit vždy vyžaduje od postiženého minimálně nějakou vědomou spolupráci. Proč nikomu nevadí lomové  či skalní stěny? Spadne z nich určitě daleko víc lidí, než kolik jich zahučí do staré těžní jámy. A nikoho nenapadne je likvidovat.  A navíc perzekuovat horolezce.

Mhm. Už jsi toho nažvanil dost - tak se ještě pochlub, co nás čeká na tvém kreténském Superklubu.

S: Chci ještě dodělat pokračování tajemné chodbice Všeradické - čili historické podzemí pod starou zádušní kaplí, odkud mám hezké fotky. Pak snad pár historek s populární Žebráckou partou a potom to asi pomalu zabalím. Času je čím dál tím méně a pro vetchého starce zvlášť. Nicméně říkat mému Superklubu "kreténský", je poněkud unfair. Když  jste prosili, abych vám daroval svého montanistického Kolouška, to jste mluvili jinak.

Udělalo se vám z Interview se Surikatou špatně?

Tak proč takové kraviny čtete?