Před odvozem na šrotiště.

Rozloučení 
s expedičním vozidlem PMS

 Jako nás opouští věrný pes či dobrý člověk, odcházejí z naší blízkosti i věci každodenní potřeby. 
A tak nadešel den, kdy se s námi loučí naše dlouholeté expediční vozidlo - TOYOTA CELICA 2.0 GTI, 175 HP.

A protože jsme zde věnovali výroční medailonek i L. Lahodovi, přinášíme tu rovněž krátkou vzpomínku na naši starou věrnou "japonkyni".

Po bubovické havárii (Surikata, Škorpion, Kaši a E.S.Vědma) podstoupil automobil na dvorku PMS náročnou opravu, ale rány zasazené při nehodě, byly příliš hluboké. A tak došlo, 21.10.2001, ve vísce Úvaly  při návratu z  kutnohorských lokalit k zadření motoru a poškození klikového hřídele takovým způsobem, že se jakákoliv oprava stala nerentabilní.

Nebohý stroj stanul od té doby do dnešního dne na dvorku, neboť mu byla velkomyslně dána šance, aby se sám zrepasoval. Když toto očekávání nesplnil, chopilo se jej rameno kovošroťáckého jeřábu.

Pokoj jeho světlé památce. 


.

Bubovická zatáčka smrti. Ač poškození nevypadá přiliš rozsáhle, je hnuta celá karoserie a bylo nutno odříznout celý předek.

Okno, chladič, blatník, světla, celá levá přední část karoserie, nárazník, spojler, plasty. Toť kapotou skryté následky karambolu.
Na dvoře. Zdemolovaná přední soustava nosníků je již odříznuta. Spasování před svařením. K rovnání slouží montanopaiser a lano. 
Po svaření před lakem. Jak nadějně to pro Toyotu vypadalo. Přesto najela pouhé necelé 3000 kilometrů Poslední jízda, kousek za Úvaly. Motor po smrti, karbidka na střeše. V pozadí xichty ze Speleoklubu Kladno.

ViDra, slavný montanista.

ViDra, ZJRN: "Ano, Toyota, vzpomínám. Kaši rozbil hlavou přední sklo, Vědma ztratila brýle, Škorpion si prokousl jazyk. Místo havárie zahalil dým a prach, potoky krve se vsakovaly do štěrku. Všichni aktéři nehody pak vyfasovali slušivé fixační límce. Strašně jsem jim je záviděl a schválně jsem několikrát spadl z kola, aby mi podobné okruží lékaři také přidělili. Marně."