Aktuality z činnosti PMS 
25.05.2004

  Štola Světluška

Asi 200 metrů daleko od věžičky, kterou se setupuje do Světlušky, se v oboře letohrádku nachází další, daleko starší štola, kterou dávní horníci před staletími zkoumali vydatnost výchozu železné rudy, o němž se domnívali, že jde o odhozené ložisko z Červeného vrchu (Vokovice). Štola je v důsledku terénních úprav z počátku minulého století přístupna shora skružemi, vedoucími do zděné komory. Vrstva okrů na počvě má mocnost okolo jednoho metru.


Surikata Surikata, král montanistů:  
" Poslední dobou se na různých 'takymontanistických' internetových stránkách objevily zcela nesmyslné dezinformace o pražské štole Světluška. Rádoby-odborníci ji vydávají za vodovodní štolu pro napájení hradního vodovodu a tento blábol se snaží zdůvodnit otvory v cihlovém ostění, jimiž proudí na počvu a do sběrného kanálku čirá pramenitá životadárná tekutina. Ta ovšem odtéká zcela neužitečně již třicet let do libockého potoka. "     



Vstupní pasáž Světlušky je díky ucpání odtokového otvoru poněkud zatopena. Zde projdou jen ti nejstatečnější, v potrubí pokojně již po léta žije obrovský vodní had.


"Považovat Světlušku za vodovodní chodbu je samozřejmě naprostá pitomost," sdělil nám důvěryhodný bezdomovec, venčící opodál nevzhledného trojnohého psa. "Každý rozumný člověk ví, že jde o takzvanou hřbitovní chodbu a za těmi otvory, ze kterých prýští voda, spočívají ostatky velkých hříšníků, jejichž černé duše mají být tímto neobvyklým způsobem omývány."
Abychom se dostali do Světlušky, je třeba sestoupit příkrým točitým schodištěm uvnitř vstupní věžičky. Nutno podotknout, že je to cesta jen pro ty nejotrlejší dobrodruhy, kterou rozhodně nelze doporučit každému hňupovi, který si myslí, že je montanista. Na schodišti chybí zábradlí a pohled do hlubin, v kterých se zběsile vzpíná zpěněný příboj, může způsobit ztrátu rovnováhy a následný pád. Schodiště samo, je zatočeno tak brutálně, že u nezkušené osoby snadno dojde ke zmatení a takzvanému zatočení. To se projevuje tak, že návštěvník sice sejde v pořádku až do štoly samé, neuvědomí si však, že schodiště skončilo a stále se motá dokola, až vysílením padne do vody a utone. Nazanedbatelným nebezpečím nejsou ani do naprostého zpitomění omývané duše pohřbených nebožtíků, které dokáží neopatrnému průzkumníku způsobit trvalou psychickou újmu. K tomu připočtěme nesnadnou orientaci v tomto jednotvárném podzemním labyrintu a představme si bědující zbloudilce, nenalézající cestu ven. Ti pak ve štole pomalu za krutých muk hynou vysílením spolu s totální dehydratací. Je proto jasné, že návštěvu Světlušky bez doprovodu opravdového certifikovaného montanisty rozhodně nelze doporučit.

 

Jedna z čeleb, u které jme si povšimli hromádky zetlelých kostí. Tak končí neopatrní návštěvníci hřbitovních chodeb.