Z dalších objevů PMS

Neúspěšný středověký pokus berounských měšťanů o sledování kalcitové žíly (domnívali se, že je zlatonosná) v diabasovém masivu, zanechal po sobě  toto půvabné, povodněmi poněkud zaneřáděné dílko. Štola měří 21 metrů, s povrchem ji spojuje skalní okno, u čelby pokračuje kamsi dolu do hlubokých průzračných vod. Postava v žluté kombinéze je MartinM z Los speleos desperados.
Obsáhlejší popis otiskne nové číslo časopisu Montania (vydávají jej Kladenské Kikiny).

Velíz Velíz uvnitř

Štola by si zasloužila vyčištění, Martin zírá na porobetonovou tvárnici a několik igelitových tašek s nezkoumaným obsahem. 

Zatopená asi 2 metry hluboká šachtička či hloubení, z něhož pokračuje chodba dále na sever. Pro vodu neprozkoumáno.

 
Konec internetové presentace PMS
Lenka Lenka, Speleologická společnost Kladno:
Tak Superklub skončil. Myslíte to skutečně navždy nebo ještě plánujete nějaký comeback vašich komických postaviček a jejich nekonečně stupidních historek? 
Barbra Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
Nač oprašovat  staré příběhy, když jejich hrdinové již jednou odešli? Žádný návrat PMS nechystáme, leda dočasný na vánoční svátky, pod stromeček. Popovický montanistický superklub opravdu skončil jednou provždy. Chceme jej nahradit  presentací Popovické záhadologické společnosti. Předem ale upozorňuji, že tam nebude figurovat žádný Surikata, žádný Kaši ani Rumová Pralinka se svojí Žebráckou partou. 
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
""A kdopak nahradí ty nemožné zbabělce?"
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Nevím to dosud jistě, ale myslím, že Surikatovu vůdčí pozici zaujme neméně slavný Rikitan z klubu Podzemí."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Slavný? Mně přijde spíše dementní. Jaképak záhady budou  řešit popovičtí záhadologové?"
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Záhady máme rozpracované prozatím dvě - supertajemný skalní hrob neznámého světce na kopci smrti  u Zahořan a záhadnou kapli na Ďáblově vršku. Pohybujeme se ale zatím ve stádiu velmi nekonkrétních úvah, opravdu nejsem schopna dnes říci, zda Popovická záhadologická společnost svoji presentaci na tomto WEBu skutečně zahájí nebo ne. Na rozdíl od podzemí nás ty záhady vůbec nezajímají a není zatím jasné, zda o takových kravinách bude chtít někdo vůbec psát. Stačí, že tak činí Lahoda."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"A co, že teď za PMS vystupuješ ty?"
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Všichni ostatní se na to vykašlali, ostatně i projekt záhadologické presentace mám na starosti já sama."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Bylas vůbec někdy se Superklubem na nějaké jeho akci?"
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"To ne, co si  o mně myslíš, ale navštívila jsem s Pralinou Koněpruské jeskyně."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Zmiňovala jsi, že byste dočasně vrátili stránky Superklubu na jejich původní místo jako dárek svým příznivcům během vánočních svátků. My, kladenské Kikiny (nový název Speleologické společnosti Kladno, který prosazuje Speo), si myslíme, že by to byl dárek spíše pro likvidační firmy. Dovedeš si představit, kolik starých, nezajištěných dolů byste takovým nezodpovědným skutkem pohřbili?"

Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Jistě, dva v jižní Arizoně a jeden na Sibiři. Nicméně, asi budeme mít o vánocích zcela jiné starosti, takže PMS nakonec necháme pokojně spáti pod mohylou jeho statečných činů."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Vraťme se k vaší debilní  záhadologické společností - mimo obecného odporu k téhle tématice - je ještě něco, co zdržuje    publikování vašich záhad?"
Barbra,
francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:

"Ano, je to problém s logem. Představovala bych si na titulní stránce  nějakou pořádnou lebku, kterou se mi nedaří sehnat."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Nu a poslední otázka. Má Superklub od smazání  svých stránek nějaké nové zásadní objevy?"
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Určitě a dost zásadní. Úpadnici hrůzy u Popovic a šílenou středověkou kutací štolu na Ag rudy, dlouhou přes kilometr a drsnou tak, že by tam nevlez ani ten váš Pů."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Pů by tam vlezl."
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Nevlezl a ty také ne, zdechlino zbabělá."
Lenka, Speleologická společnost Kladno:
"Ty krávo..."
Barbra, francouzská speleoložka, čestná členka  PMS:
"Kikino přichcíplá.. Jdi si sežrat slimáka, ať se uklidníš, debile..."

(Konec rozhovoru)

  
Speo Speo, prezident Kladenských Kikin:
Vůbec se mi nelíbí, jak ta superklubácká potvora Barbra  nadávala naší miloučké, hezoučké Kikince. Bylo to nechutné. Všichni superklubáci jsou zkátka dobytek a také se tak chovají. To my, v Speleologické společnosti Kladno, jsme jiní pašáci. Dokupovali jsme si dnes potřebné vybavení na naše drsné zimní akce. Koukali byste, jak to klukům v těch nových punčocháčích a podprsenkách sluší. 

Na rozloučenou

Mario Mario, mluvčí PMS: Tak presentace Popovického montanistického superklubu konečně, jak jsme slíbili, skončila. Ne proto, že nám ostatní říkali, jací jsme kreténi. Podobný názor je pro nás důležitý asi jako kouřící lejno u cesty. Končíme, protože sami chceme.
15 MB našeho webu je ode dneška pryč, tato stránka zde zůstane asi tři týdny, pak bude smazána i ona.
Zdař Bůh.
 
Surikata Surikata CM, prezident PMS: Popovický montanistický superklub se na těchto stránkách presentoval téměř rok a půl. Za tu dobu vám přinesl reportáže z téměř sedmdesáti výprav, 36 aktualit z rozličných akcí, několik podnětných vynálezů a rozhovorů. Získal si své příznivce i zavilé odpůrce, tyto zejména z jeskyňářských řad. Rok a půl je dost dlouhá doba. A tak, jak nám poradil Laco Lahoda z CMA, "odcházíme do ústraní a předáváme  štafetu mladším". Těm, kdo s námi vydrželi děkujeme.   
 
Laco Laco Lahoda, prezident spolku přátel Chrustenické šachty:
"Co jsem já slyšel, Popovický montanistický superklub nikdy v žádném podzemí nebyl. Jeho členové se sice občas dostavili před nějaké zpřístupněné důlní dílo navlečeni do lezecké výbavy, ale to bylo vše, na co se zmohli. Usedli venku na kameny, fotili se a vzrušeně si prohlíželi  fotografie, které buď stáhli z webu CMA nebo si je Surikata tajně půjčil z naší důlni expozice v Chrustenické šachtě."

Fotky které jsme ukradli

Stříbrný důl v Jižní Americe. Snímek jsme šlohli peruánské montanistce Paulina de Tedesco.   



 

A jak to bylo ve skutečnosti?

Speo se pásl na louce, Karolína štouchala stéblem do myší mršiny, zcela nahý Pů se válel v mělké kaluži a Bagr zaujatě zvracel do blízkého potoka.
"Co tady blbnete?", zeptal se Surikata.
Kladenský leader chvíli neodpovídal. Jeho oci vyhledávaly v podzimním porostu poslední zelené stvoly, zuby mechanicky cvakaly a chřípí se mu chvělo touhou.
"Žeru trávu, xichte", řekl nakonec.
"To vidím, tlamo", odvětil Surikata, " nechápu ale, proč to děláš právě tady. Máš přece doma plnou půdu čistého voňavého sena. Co když se zrovna na tomhle místě v potu tváře vykakal a vyčůral nějaký likvidační pracovník?".
Speo přestal žvýkat, chvíli přemýšlel, pak trávu vyplivl a pravil: "Máš pravdu, ó odvážný, nakonec bych mohl ještě i se stébly pozřít něčí exkrement."
Z dálky se ozvalo přiblblé skřehotání, zakončené neméně nejapným hýkáním.
"Co to bylo", zajímal se Surikata.
"Ale, Žebrácká parta", odpověděl Speo. "Mají radost, že končíš se Superklubem, tak tady opodál dovádějí. Znáš to - hrají na zajíčka v jamce, nebo Honzo vstávej."
"Otřesné", odsoudil dementní podzemnickou skupinu Surikata a popošel k nevelké zarostlé hromadě hlíny a kamení, která dominovala nedaleké mezi. Speo jej loudavě následoval.
"To je ta halda", mávl rukou směrem k hromadě, "ve svahu nad ní je vchod do štoly."
"Žebráčtí o ní vědí?"
"To ano, ale dovnitř nevlezou. Vždycky tam jeden z nich od vchodu nakoukne, zaštěká nebo zamňouká a ostatní utíkají až k silnici. Strašně přitom piští a řvou."
Surikata zakroutil hlavou v bezmezném opovržení. K haldě se zatím přišourali  ostatní Kladeňáci i s Půem, který se zapomněl obléci."
"Tak co, kdy půjdeme dovnitř?", zajímalo Karolínu.
"Dovnitř?", nechápali ostatní.
"Samozřejmě", pištěla Karolína, "vstoupila jsem do vašeho klubu proto, že se chci podívat do podzemí a ne civět na Půa, jak válí sudy v kaluži."
"Ale my do podzemí nelezeme", namítl Bagr.
Karolína ustrnula. "Jak nelezete, když jste speleologický klub?"
"Opravdu, nelezeme.Vždyť je to zakázané", potvrdil Speo.
"A co tedy děláte?"
"Sedneme si venku, prohlížíme si fotky, chlastáme a pomlouváme ostatní skupiny", rekl Pu, který opustil svoji oblíbenou louži.
"A co delají ty ostatní skupiny?", zeptala se s nadejí v hlase Karolína.
"To samé, akorát pro změnu pomlouvají nás", pravil Surikata. "Říkají, že jsme parta zbabělců, která nikam neleze."
Karolína přistoupila k portálu a svítila dovnitř baterkou. "Nemůže to spadnout?"
Bagr si odplivl: "Ani ne, ale muže tam bydlet liška nebo jezevec."
"Fakt tam nikdo nevlezete?", škemrala Karolína.
"Ne, a ty tam taky nelez , nebo tě prásknem na baňáku", uzavřel rozpravu Pů.
Montanisté usedli na haldě, Surikata se Speem vytáhli balíčky fotek a nechali je kolovat.
"Ty vole, tady je to drsný. Cítím se, jako bych tam sám byl", pochválil Bagr snímek jakési zchátralé štoly s popadanou výdřevou.
"Nebo tohle - ta voda v propasti", zaujala do té doby odbojnou Karolínu ublemcaná podobenka jakési zatopené smrduté díry.
Fotky šustily, montanisté ze sebe vyráželi obdivná "och" a "ach", oči se jim leskly, dech se zrychloval. Pohled na snímky v jejich odvážných duších evokoval opravdu intenzivní zážitky. Sesedli se blíže k sobe a v předtuše blížícího se závalu nebo výronu důlního plynu se jim opotila čela. Konečně byly obrázky prohlédnuty.
"Uff", to bylo opravdu drsné", vyčerpaně vydechl Bagr, "ta chodba s propadlými dobývkami..Nebo ten komín, sto padesát metru vysoký."
Ostatní souhlasně přikyvovali a Karolínu zajímalo, odkud jsou ony fotografie, které tak rozechvěly její montanistickou duši.
"Něco nám dal Lahoda", vysvětloval Surikata, "dostává to od nějakého důchodce, něco jsem nafotil ve sklepě a ten zbytek je z Internetu. Líbily se ti?"
Karolína nadšeně kývala hlavou a ostatní domlouvali další dobrodružnou výpravu. "Hlavně hodně nových fotek", vřískal Pů, at jsou nějaké zážitky.
Karolíně zářily oči jako dvě hvězdy. Tohle je ta pravá parta, kterou tak dlouho hledala. Noví kamarádi a nová nečekaná dobrodružství, číhající na lesklých barevných fotografiích. Sebrala ze země chcíplou myš, strčila si ji do kapsy a zeptala se: "To musím s sebou tahat ty věci na lezení, když celou dobu sedíme na haldě?"
"Samozřejmě, jinak bys nevypadala jako montanista", prohodil Speo a zadíval se k portálu. Odkryté ústí zelo do podzimního dne, černá tma lákala ke vstupu. Leč Speo byl zodpovědný. "Jdeme", zvolal a montanisté opouštěli lokalitu, která jim přinesla tolik vzrušení. Z dálky se ozvalo pištění členů žebrácké party. Speo kráčel vpředu a v jeho hlavě se na základě dnešní výpravy rodily nové webové stránky, inspirované dnešní, tak podařenou výpravou..


Další fotky které jsme ukradli

Založená odvodňovací štola dolu sv. Raymunda v Palestině. Snímek odcizil Surikata v Chrustenicích.

 

Podzemnická výprava

Montanisté na akci, chvíli před tím, než si počnou prohlížet cizí fotografie, chlastat a žvanit. Vlevo Surikata.