Aktuality PMS  z 18.9.2002

 

Míra CMA Míra, CMA
"K přehradní štole, o níž vypráví výprava č. 64, jsme dostali včera mailem zajímavé, důležité a upřesňující informace od dobrého člověka, který nechce být jmenován a skrývá se pod tajným jménem Oeps. Píše nám: "Ta štola je hrozně dlouhá, když dojdete  na konec, neuvidíte světlo od portálu, což vysvětluji zakřivením země. Na 125-tém metru žije pavouk, v celém objektu operuje asi 15 netopýrů." 
 

Chodba

Průzkumná štola nad divokou řekou.

 

Fotografická škola - jak fotit v podzemí

Mario Mario, mluvčí a majór v PMS
"Pro velký zájem a na četné žádosti našich příznivců, jsme se rozhodli publikovat několikadílný seriál jednoho z nejlepších podzemních fotografů Jindry Brojlera - "Jak fotit v podzemí" Jindra se fotodokumentací undergroundu zabývá osm let, začínal krasovými jeskyněmi (několik výstav v regionálních muzeích) v posledním týdnu se (byv přizván k jedné výpravě PMS) nadchl pro fotografování uvnitř starých  důlních děl. Podělí se zde s vámi o své triky a zkušenosti."   

Jindra Jindra, podzemní fotograf
"Ahoj, všichni. Jsem Jindra a rád vás tady zasvětím do  tajů profesionální podzemní fotografie. Je jasné, že technika focení ve starých štolách nebo jeskyních  se výrazně liší od takového toho běžného "cvakání" za optimálních světelných podmínek na povrchu. Pod zemí bývá tma a světlo si dolu musíme donést. Většina příležitostných podzemníků vystačí s bleskem integrovaným v aparátu,  

pokud ale chceme nasnímat podzemí v celé jeho kráse a rozsáhlosti, tato metoda selhává. Někdo ji vylepšuje tím, že používá blesků více, rozmístěných tak, aby nasvítily co největší část fotografovaného objektu. Synchronizace se pak řeší buď opticky, nebo manuální obsluhou s použitím dlouhé expozice. Metoda je to možná efektní, ale časově (a při malém počtu fotografových pomocníků) i technicky náročná. A protože já fotím zpravidla sám, nepoužívám ji. Nepříliš ideální se jeví i  používání různých zápalných magnéziových složí - jejich nevýhoda je v tom, že pokud se snímek nepovede napoprvé, celý objekt se zakouří a dokud nevyvětrá, je další práce znemožněna.
Nejjednodušší je asi použití výkonného reflektoru.  Je-li jich k dispozici více, tím lépe, ale ve většině případů vystačíme s jedním ručním, případně s doplňkovým přenosným, který umístíme buď do popředí  nebo jej ponecháme svítit pro dosažení vyššího kontrastu z boku. Jak reflektory rozmístit a zda fotit raději na film či digitál, si řekneme příště. Tak zatím."


Jindra Brojler: Výprava na Slovensko. Železorudný důl, nasvíceno dvěma reflektory 50 W, digitál 4,3 Mpixelu. Srpen 2002.

Jindra Brojler: Průzkumná štola u Prachatic, osvíceno zoom - reflektorem 75 W, digitál 4,3 Mpixelu. Srpen 2002.

Pokračování naší fotografické štoly najdete v dalších aktualitách. 

Surikata Surikata, frontman PMS
"Díky tomu, že jsem chytil cestou na motocyklu zápal plic, objevné výpravy PMS poněkud stagnují. Přesto jsem cestou autem k lékaři zhlédl několik lokalit, kde nic není (před 150-ti lety tam ovšem probíhala velice intenzivní těžba železné rudy) a prohlédl tajemný prefabrikovaný objekt u Karlovy vsi. Ač se dle místních jedná o mimozemšťanskou základnu, jsem ochoten tvrdit, že jde o obyčejný muničák. místního lomu."   

 

Mimozemšťanský objekt u Karlovy vsi. Vesničané svoji teorii podpírají uzávěry tlakových dveří, podobné prý viděli ve filmu o Marťanech. Ve dveřích mimozemšťan MarťanM.

Pohled do útrob objektu. Bývaly zde čtvery ocelové dveře (dle místních přetlaková komora), chodba pak zahýbá vlevo. Délka cca 15m, tyto muniční sklady jsou zde dva.