Aktuality z činnosti PMS 
18.05.2003


Surikata Surikata: "V minulých aktualitách došlo k malému omylu. Náš provider poskytuje pro webovou presentaci 50 MB diskového prostoru, ne 20, jak jsem se domníval. Takže - ať se vám to líbí nebo ne, jsme tady dál.
Z nových, skvělých objevů PMS je nutno jmenovat alespoň průzkumnou štolu na Zavadilce a zlatodůl na Svaté. Ten jsme sice nenašli, ale mnoho k tomu nescházelo. Třeba ho najdeme příště.

Odvážný Kaši, mezi montanisty známý pod synonymem "Pán lana", udatně a elegantně slaňuje do půlnoční propasti. Kdyby ho viděli Kladeňáci, poblili by se závistí.


 

Speo

Speo, Speleoklub Kladno 
"Náhodou, bychom se vůbec nepoblili, tedy alespoň já ne. Já Kašimu nezávidím, protože vím, že když dudu denně cvičit v Surikatově cvičné šachtě, za několik desítek let budu stejně dobrý (ne-li dokonce o fous lepší), jako je Kaši. Na druhou stranu musím uznat, že někteří naši členové jsou naprostá lezecká dřeva a nad čistotou Kašiho stylu by asi opravdu závistivě zvraceli. Týká se to hlavně obou Kikin, Vojty, Půa, Bagra, Blancmana a asi patnácti až dvaceti dalších. "
 

Odvážný Surikata se při výstupu ze stometrové krasové propasti vesele směje, ač pod ním strašlivě mručí příšerný jeskynní medvěd, padají tunové balvany a létá netopýr. Málo je podobných hrdinů.


Zlatodůl u Svaté. Ani zdatný Superklub pokaždé
nevyhrává.
Tak nad
ějné místo a nikde žádný vchod.

Kaši a MartinM odpočívají po výcviku na Chlumském trenažéru u prastarého obětního kamene, na kterém (dle místních historiků) dávní Keltové jednou svým bohům obětovali neduživou zakrslou lišku. 

Neuspěch PMS - zlatodůl na Svaté

Stane se opravdu málokdy, že se objevitelské úsilí Popovického montanistického Superklubu mine účinkem a veškerá snaha i přípravné práce přijdou na zmar.
Došlo k tomu, bohužel, i minulou sobotu, kdy odvážný Surikata  lokalizoval po staletí opuštěný rtuťový důl poblíž hornické osady Svatá a rozhodl se jej vyzmáhat a prozkoumat. Protože se spolu se rtutí na této lokalitě těžilo i zlato, budeme o objektu nadále hovořit jako o zlatodole. Jak je možné, že tak odborná a pečlivě připravená akce nepřinese kýžené ovoce?
"Občas k tomu dochází", říká zasmušile, leč optimisticky Surikata. " Toulal jsem v tom kraji po lese a najednou na zemi uviděl kus rumělky. (Po podrobnější několikatýdenní analýze jsem zjistil, že nešlo ve skutečnosti o rumělku, ale o úlomek červené cihly). Zvedl jsem ho a položil mu otázku - kde ses tu asi vzal, cinabaryte?. Kámen neodpověděl, ale já měl jasno. Stojím na místě, kde býval prastarý rumělkový zlatodůl. Sjel jsem domů pro lopatu a začal kopat. Když to nešlo tam, kde jsem potřeboval (třeba pro veliké kameny nebo mohutné kořeny), zkusil jsem to vedle. Když jsem nic nenašel, začal jsem opět kopat kousek vedle. A tak jsem kopal dva dny a nic nevykopal."
Ze Surikatova monologu je patrné, že ani ty nejodvážnější výzkumy podložené nejodbornějšími přístupy a metodami nemusí občas vyjít. Zkrátka, tam kde neuspěje Superklub, nemají ostatní šanci. Aby si PMS spravil náladu, objevil alespoň zapomenutou průzkumnou štolu u Zavadilky:

Nadějná průzkumná štola Na Zavadilce měla před těžbou ověřit rozsah a kvalitu vápencového ložiska.