2004-07-07

Barbra, francouzská montanistka   
V dnešních aktualitách se podíváme do chrustenické expozice CMA, kde se za skleněnou vitrínkou stkví mezi karbidkami tajuplný 'Český Permon', cena, kterou dostalo CMA na letošním setkání hornických měst v Rudolfově za záchranu technické památky Chrustenická šachta.
Dalším dnešním tématem pak bude nový objev slavného montanisty Surikaty - další klasická štola smrti, která má skalničkami zarostlý vstupní portál na jedné hezké zahrádce ve vesnici u jihočeského města Sušice.

President CMA Laco Lahoda skromně pózuje u svého Českého Permona..



Aktuality z 07.07.2004 - Laco a Permon

Že dostala společnost CMA letos v Rudolfově za záchranu tecnické památky Chrustenická šachta Českého Permona, není žádné tajemství - ostatně Laco Lahoda tuto skutečnost nedávno presentoval v návštěvní knize svého WEBu. Méně se již hovoří o skutečnosti, že CMA nebyla jediným vyznamenaným subjektem a dalšího Permona získal například geolog Václav Cílek, široké veřejnosti známý zejména z Harvanova televizního seriálu o podzemí Čech a Moravy, informovaným montanistům pak spíše jako nečestný člen dnes již zaniklého Popovického montanistického Superklubu. Zásadnějším problémem, nedajícím spát mnohým podzemníkům, je ale otázka, co je vlastně onen Český Permon, jak vypadá.
"Jde snad o nějakou vzácnou medaili, stejnou jako je zlatá Surikatova montanistická hvězda," ptají se čelní montanisté, "nebo o malý přenosný pomník ve tvaru zchátralé těžní věže, sošku horníka s kladivem a srpem v ruce či o nějaké ochočené zvíře, podobné zdomácnělé fretce?"
Členové kladenské Rychlé roty dokonce tvrdí, že Český Permon je trpaslík, který umí plnit všechna lidská přání a Laco Lahoda se již těší, že ho požádá, aby mu pomohl letos objevit alespoň setinu všech zapomenutých dolů, které za leden lokalizoval Surikata.
Je samozřejmé, že taková představy jsou zcela pomýlené a odtržené od skutečnosti. Jak můžete vidět na naší fotografii, Český Permon není ani zvíře ani skřítek a nejblíže pravdě jsou ti, kdo se domnívali, že jde o přenosný pomník. Má podobu dobrosrdečného příjemného skřítka v kápi s hlubokým hřejivým pohledem a sytým barytonem, nicméně rozhodně není kouzelný a neplní žádná přání, zejména ne taková, která by měla odsunout Surikatu CM z čelné pozice montanistického hnutí.

Slavný český montanista na zahrádce odvážně sedí před portálem do štoly smrti.



Jako je tomu již nepsaným pravidlem, objevil exleader Popovického montanistického Superklubu Surikata Cm další zapomenutý důl, tentokrát v Jižních Čechách nedaleko Sušice.
"Stavil jsem se v sobotu cestou do svého rodiště na chalupě u svého spolužáka Vaška Pokorného," říká ke svému objevu Surikata, "a stejně jako v minulých letech jsem na jeho zahradě zíral na umělý vršík porostlý skalničkami, do kterého vedly prosté prkenné dveře. Vždy jsem si myslel, že jde o běžný sklípek, jaké jsou na vesnicích u nepodsklepených chalup běžné. Jenže zatímco při mých dřívějších sporadických návštěvách bývaly dveře zavřené, tentokrát zely dokořan a za nimi jsem mimoděk pozoroval něco, co se mi do běžného sklepa vůbec nehodilo.
'Poslyš, Venco,' zeptal jsem se spolužáka,' co to máš v tom sklepě za kůly? Vždyť to z dálky vypadá jako spadlá výdřeva.'
'To je skutečně spadlá výdřeva,' pochlubil se spolužák, 'držela takové velké kameny ve stropě za dveřma, jenže shnila a spadla a s ní i ten strop. Jinak to ale není sklep, nýbrž chodba támhle pod kopec.'
'Chodba,' ožil jsem, 'myslíš štolu?.' 'Jo, asi štolu nebo jak se tomu říká,' sdělil mi Venca, 'náš dědek říkal, že to byl nějaký válečný průzkum na vápencové ložisko. Původně tady na zahradě stála strašná hromada kamení ale tu si obec po povodních odvezla na opravu hráze rybníka.'"


Štola vede přímým směrem v celkové délce 187 metrů.


Samozřejmě jsem Vencovi vyčetl, že je magor, když montanistovi, jako jsem já, dobrých pět let tají takový nádherný zahradní důl a do štoly jsem se hned šel podívat. Spolužák se vymlouval na svůj pomýlený dojem, že mne zajímají jen jeskyně a dodal, že na konci chodby, která má necelých dvě stě metrů, je polozatopená šachta. Před lety uvažoval, že by z nímohl brát vodu, ale nakonec od takové myšlenky upustil, protože mu známý skoro grátis udělal u baráku vydatný vrt.
Do štoly, jak se zmínil, do nedávna ukládal nářadí a jízdní kola, ale po pádu stropu vše odstěhoval, obávaje se, že by se vchod mohl časem zřítit natolik, že by o svůj uskladněný majetek přišel.
Chodba je přímá, suchá, až na jednu spadlou desku ve vchodové partii čistá a skutečně je ražena ve vápencové čočce, kterou sleduje až k čelbě, kde kalcit přechází v pegmatit. Polozatopená šachta je ve skutečnosti čtvercové hloubení 1,5 x 1,5 metru, hladina se leskne v osmi metrech a vodní sloupec má cca dva metry. Zkusmo jsem se slanil nad hladinu, abych ověřil, zda v místě směrem k portálu, kam není shora vidět, neodbočuje nějaká rozrážka, arci výsledek tohoto odvážného pokusu byl veskrze negativní.
Sečteno, zváženo, rozděleno: jde o velmi půvabné stabilní dílo na soukromém pozemku, o kterém sice vědí spolužákovi sousedé, ale nijak zvlášť je nazajímá. Nafáraný vápenec je šedý, bez krasových jevů nebo dutin s krystalovými výplněmi.

Slavny Surikata CM   
"Pravý zahradní důl skutečného montanistu vždy upřímně potěší. Je sice pravda, že PMS má na zahradě svoji cvičnou šachtu, ale ta je uměle kopaná právě za tréningovým účelem a nedosahuje tak impozantních rozměrů, jako průzkumná štola u Sušice. O všelijakých trapných betonových trubkách některých konkurenčních skupin, nepochopitelně presentovaných jako cvičné doly, je škoda ztrácet řeč, zejména, když jejich majitelé (namísto skutečné podzemní akce) dokáží prolézáním dvoumetrové kanalizační roury strávit 'z cvičných důvodů' mnohdy celý weekend."